Ostravská Hillary


 Narodila se 7. května 1955 v Bohumíně jako Pavla Patáková. Její otec, Přemysl Paták (1926), pocházel z Náchoda, vystudoval obchodní akademii a začínal jako obchodní příručí v České Skalici. Po válce odešel za prací do Ostravy. Místo si našel v obchodním oddělení Moravských chemických závodů a pracoval v něm až do penze. Na zábavě se seznámil s o šest let mladší dětskou zdravotní sestrou Naděždou Havránkovou a 27. července 1954 se na Staroměstské radnici v Praze, odkud pocházela část jeho rodiny, vzali. Po svatbě bydleli v domku u Naděždiných rodičů v Bohumíně. Pavla byla jejich jediným dítětem, takže ji celá rodina hýčkala. "Dětství jsem měla velice pěkné," vzpomíná."Moje máti byla také jedináček, babička byla celý život v domácnosti, takže se mi všichni věnovali. Měli jsme domácí zvířata, žili jsme jako na vesnici." Rodina byla kulturně a sportovně založená a na tehdejší dobu hodně cestovala: každé prázdniny jezdili s partou přátel do Bulharska, Rumunska či Polska.


Ve škole ji bavila literatura a dějepis a toužila se stát učitelkou těchto předmětů. V roce 1970 byla ještě bez problémů přijata na bohumínské gymnázium, ale vytušila, že s dalším studiem bude problém: jejího otce právě vyhodili ze strany pro nesouhlas se "vstupem vojsk", navíc neměla tehdy preferovaný "dělnický původ". Prozíravě proto zvolila přírodovědné zaměření, ale ani to jí příliš nepomohlo: když v roce 1974 maturovala, nedostala doporučení k dalšímu studiu. Přesto se přihlásila na stavební fakultu do Brna a na dopravní do Žiliny, podle očekávání však nebyla přijata.


Rozhodla se proto, že si kádrový profil vylepší jako kreslička v Hutním projektu v Ostravě. "Pochopila jsem, že na humanitní obor se nikdy nedostanu, a prací kresličky jsem se chtěla připravit na studium na technice," říká. Po roce dostala doporučení ke studiu a byla přijata na strojní fakultu do Brna. "Byla jsem strašně šťastná, protože jsem si nedovedla představit, že bych už celý život žila tak, jak jsem žila předtím," vzpomíná. Se studiem neměla problémy, dokonce ji začalo bavit. Jako specializaci si vybrala technologii tváření a tepelné zpracování.


O rok a osm dní mladšího spolužáka z fakulty Mirka Topolánka si prý poprvé všimla v tramvaji – zaujalo ji, jak elegantně byl při své výšce zavěšený za madlo. Seznámili se 25. května 1978 na diskotéce na lodi na Brněnské přehradě. "Přišel jsem tam s dívkou a Pavla s kamarádkou. Po dvou hodinách jsem si všiml, že po mně Pavla pokukuje. Začali jsme si povídat, a když jsme se loučili, použila repliku z představení Kytice z divadla Semafor: ‚Když už jsme se tady sešli, něco si spolu začnem, chceš-li.‘ Odpověděl jsem naprosto neromanticky, že jo," vzpomínal v jednom rozhovoru Mirek Topolánek.


Mirek Topolánek se narodil ve Vsetíně a vystudoval vojenské gymnáziumv Opavě. V době, kdy se seznámil s Pavlou Patákovou, žil dost bohémsky:"Moje žena říká, že ačkoliv jsem, když mne poznala, chodil v otrhaných džínách, pil jsem a byl samá ženská, že jsem přesto byl zodpovědný," řekl o tom v roce 2005 v časopise Playboy. Topolánek si musel "nejkrásnější strojařku z celého ročníku" vybojovat a byla to podle něj "velká mezinárodní soutěž".


Pavlu s Mirkem sblížilo to, že měli společné zájmy, oba rádi jezdili na hory. Uhelné prázdniny na přelomu let 1978/79 trávili spolu na chalupě Mirkových rodičů pod Portášem v Javorníkách. "Na horách se dají večer dělat jen dvě věci – a karty hraju nerada," říká Pavla Topolánková. Když se vrátili do školy, zjistila, že je těhotná. Velmi malou svatbu jen s nejbližšími členy rodiny měli na brněnské radnici rok a den poté, co se seznámili. Po obřadu jeli na "svatební cestu" tramvají na koupaliště Kraví hora, svatební noc strávili v hotelu Slovan. Další den se každý vrátil na svůj pokoj na koleji.


Dcera Petra se Topolánkovým narodila v říjnu 1979. Pavla s ní byla doma u rodičů přesně šest týdnů a pak se vrátila na fakultu. O kojence se jí přes týden starala matka s babičkou. V jejím dětském pokoji naštěstí nemuseli bydlet dlouho – jako kreslička v Hutním projektu se díky finanční podpoře rodičů mohla přihlásit do bytového družstva a v roce 1980 na ni vyšla řada: po promoci dostala družstevní 2+1 ve 12. patře panelového domu v Porubě. První rok tam ale bydlela převážně sama, protože její manžel si musel odkroutit rok vojny. Když se Mirek v roce 1981 vrátil, našel si práci jako projektant v závodu Automatizace a mechanizace OKD Ostrava. Pavla měla štěstí, tou dobou se na gymnáziích začaly vyučovat odborné předměty, takže sem mohla nastoupit jako učitelka strojírenství. V listopadu 1983 se jim narodila druhá dcera Jana, s ní zůstala Pavla doma 14 měsíců, pak se o ni starala přítelkyně její babičky.
Topolánkovi žili běžný život 80. let. Mirek Topolánek v jednom rozhovoru řekl, že měl plat dva a půl tisíce hrubého a jeho žena jako kantorka jednu dobu dokonce o něco více a že se z toho "dalo jedině živořit". Tyto příjmy však v polovině 80. let nebyly na úrovni sociálního minima – šlo o celkem slušné, průměrné platy. Již v roce 1984 si z nich ostatně Topolánkovi koupili auto, jezdili každý víkend na hory a v roce 1985 byli na dovolené v Jugoslávii.


Topolánek byl perspektivní kádr, takže o něj měla zájem strana. Nakonec odmítl do KSČ vstoupit s elegantní výmluvou, že by se s ním pak rozvedla žena. Protože nebyla třídní učitelkou, nemusela Pavla chodit ani do prvomájových průvodů. "Studentům jsem říkala, že mi nemusí říkat soudružko, protože nejsem ve straně," vzpomíná. Žádnou perspektivu změny politické situace však dlouho neviděla: "Byla jsem přesvědčená, že v tom režimu budu žít až do konce života," říká.


Listopad 1989 přijali Topolánkovi s nadšením. Pavla si dodnes s pohnutím vzpomíná, jak svým malým dcerám na jedné demonstraci říkala: "Tohle si zapamatujte, to je revoluce, to už možná nikdy nezažijete." V důsledku revoluce se ale na gymnáziích přestaly učit odborné předměty, takže Pavla Topolánková přišla v létě 1990 o práci. Naštěstí se hned uchytila na ostravské průmyslovce. V té době Topolánkovi vyměnili svůj byt 2+1 za 3+1 na stejném sídlišti. "Na průmyslovce byli samí chlapci," vzpomíná Pavla Topolánková, "tak mě napadlo, že je to škoda, že nemám syna: máme větší byt a komunisti už jsou taky pryč. No a v roce 1992 se nám narodil Tomáš."


Mirek Topolánek po revoluci opustil Energo projekt, v němž pracoval od roku 1987 jako vedoucí projektant, a začal podnikat. V roce 1991 založil a pak řídil společnost s ručením omezeným VAE, jež se zabývala energetickými projekty. V roce 1994 vstoupil do ODS a o dva roky později od ní dostal nabídku kandidovat do nově ustaveného Senátu. Jeho žena, která v té době byla stále doma s malým Tomášem, jej podporovala. "Myslela jsem si, že takové nabídky se neodmítají," říká. Svému muži ale dala podmínku: "My ho budeme podporovat, ale když to dobře dopadne, já pak budu pracovat u něj v kanceláři. Jednak se mi ta práce zdála zajímavá a jednak jsem viděla výhodu i v tom, že s ním budu – až bude pořád v Praze – aspoň v pracovním styku. Manžel se tomu nejdřív urputně bránil, ale nakonec souhlasil," popsala to v jednom rozhovoru.


Topolánek zaujal americkým stylem volební kampaně, na plakátech a letácích byl vyfotografován s celou rodinou, což bylo v té době velmi neobvyklé. "Nápad vznikl spontánně na schůzkách volebního týmu. Mně se ta myšlenka líbila, myslela jsem si, že to patří k nové době," říká Pavla Topolánková. Její manžel musel čelit nejen politickým atakům, ale i neštěstí v rodině: na podzim 1996 mu během tří měsíců zemřeli oba rodiče. Přesto se mu podařilo zvítězit, ve druhém kole voleb porazil sociálnědemokratického kandidáta o 630 hlasů. Jeho ženě se od té doby přezdívalo "ostravská Hillary" – podle politicky agilní manželky tehdejšího amerického prezidenta Clintona. (Topolánkova přezdívka "Kennedy z Přívozu" – podle ostravské čtvrti, v níž kandidoval – se příliš neujala.) V prosinci 1996 se Topolánkovi přestěhovali z Poruby do svého volebního obvodu v centru Ostravy. Pavla Topolánková se stala, jak jí manžel slíbil, jeho asistentkou a vedoucí ostravské kanceláře. K jejím povinnostem patřilo organizovat senátorovi program, dojednávat schůzky s voliči, odpovídat na dopisy a mnoho dalších věcí. "Takové ty drobné věci ho nebavily, řekl sice, zařídíme, uděláme, ale nakonec jsem to dělala sama," vzpomíná. Některá média sice Topolánka obviňovala z nepotismu, ale on si minimálně před voliči angažování manželky ve své kanceláři obhájil: ve volbách v roce 1998 (první Topolánkův mandát trval jen dva roky) zvítězil ve druhém kole nad sociálnědemokratickým kandidátem o 3894 hlasů. Také druhá senátní kampaň byla postavená na Topolánkově rodině, jejíž fotografie na plakáty pořídil Jadran Šetlík.

Po senátních volbách, které pro ODS nedopadly nejlépe – přišla o čtyři mandáty –, se Mirek Topolánek stal předsedou senátního klubu své strany. To ho katapultovalo do stranického vedení, jež bylo po odštěpení Unie svobody kádrově značně oslabené. Manželé Topolánkovi si na konci 90. let mohli splnit některé své cestovatelské sny, v roce 1999 se společně podívali třeba do Grand Canyonu. Pavla dále pracovala v manželově kanceláři a byla aktivní i jinak, stala se například vítězkou ankety Kočka roku. "To byla soutěž časopisu Vlasta, hlavní cenou byl kožich," popisovala v jednom rozhovoru. "Říkala jsem si, že by se mi hodil, tak jsem tam poslala nějaké fotografie. Skoro jsem na to zapomněla, ale pak mě zavolali do Prahy, namaskovali za krasavici a nakonec, na základě hlasů čtenářek, jsem tu soutěž vyhrála. A to jsem mezi účastnicemi jako čtyřiačtyřicetiletá byla druhá nejstarší!"


Své pověsti "ostravské Hillary" Pavla Topolánková dostála i kongresu ODS v Mariánských Lázních v prosinci 2002, kde její manžel kandidoval na předsedu, ale všeobecně byl vedle Petra Nečase a Jana Zahradila považován za outsidera. Pavla Topolánková před volbou předsedy vystoupila a emotivně svého muže podpořila: "Přijela jsem mezi vás, abych podpořila svého manžela v jeho odvážném a nelehkém kroku, v jeho kandidatuře do čela ODS... Chci vám říci, že manžel mne za ta léta nikdy nezklamal a vždy jsem se na něj mohla spolehnout. Vždy nesl ten nejtěžší batoh. Jsem si jista, že právě on je tím člověkem, který dovede pravici k vítězství! Je to muž, který má štěstí." Projev, který si Pavla Topolánková podle vlastních slov promyslela den předem při luxování, byl pravděpodobně jedním z faktorů, proč byl Mirek Topolánek překvapivě a velmi těsně zvolen do čela ODS. Dosavadní předseda Václav Klaus pak dal rozčarování z propadu svých favoritů najevo známou SMS zprávou o "absolutně prázdném a falešném Topolovi".


Na počátku roku 2003 se Topolánkovi rozhodli přestěhovat do Prahy a začali bydlet v pronajatém bytě na Vinohradech. Pavla přestala dělat manželovi senátní asistentku a postupně se stávala profesionální manželkou politika. Manžela doprovázela na kulturní a společenské akce, vyjížděla s ním do regionů. Zároveň měla i vlastní aktivity na pomezí mezi byznysem a charitou: v agentuře New Deal Communications, kterou založil poradce jejího muže Marek Dalík, dělala manažerku charitativních projektů, spolu s manželem založila občanské sdružení Becario, jež si kladlo za cíl podporovat studenty technických oborů, spolupracovala s občanským sdružením Život 90 a od srpna 2004 psala (přesněji řečeno dodnes píše) pravidelné články o mecenášství do podnikatelského měsíčníku Lobby.


V kampani před parlamentními volbami v roce 2006 byla ve svém živlu: "Prozatím jsem z průběhu kampaně ODS nadšená," popisovala novinářům. "Byli jsme s manželem minulý týden celé čtyři dny spolu, což se nám nestává. Vnímám pozitivní atmosféru. Užívám si to. Myslím, že probíhá dobře. Je nevtíravá, barvy jsou zvoleny dobře. Nemám výhrady." ODS v čele s Mirkem Topolánkem volby na počátku června vyhrála a Mirek Topolánek byl pověřen sestavením vlády. Zdálo se, že "ostravská Hillary" bude moci sklízet plody své letité podpory svého manžela. Idylu však dva týdny po volbách zhatila jediná SMS zpráva: "Jeden novinář z bulváru mi poslal fotku a zeptal se mě, zda na ní jsem, či nejsem já," vzpomíná Pavla Topolánková. "Jsem taková zodpovědná osoba, takže jsem mu odepsala, ne, to nejsem já. A protože jsem snaživá, tak jsem také napsala, že je to poslankyně Talmanová, protože jsem ji hned poznala. V té chvíli mě ani nenapadlo si něco pomyslet. Myslela jsem si, že manžel sedí prostě s někým u stolu. Nedala jsem si to do žádné souvislosti." Do souvislostí si to ovšem dali bulvární novináři: O poměru Topolánka s Talmanovou se v kuloárech hovořilo již rok a půl a fotografie byla pořízena v italské restauraci Amici Miei po deváté hodině večer.


Pavla Topolánková byla bokovkou svého manžela zjevně zaskočena. Odjela bez něj na letní dovolenou, a když se vrátila, oznámila, že bude v Ostravě kandidovat v senátních volbách. Nikoli ale za ODS, ale za stranu Jany Bobošíkové. Dnes odmítá, že to byl kapric manželovi, jak to tehdy interpretovala média: "Byla to taková souhra okolností. Byla jsem sedm let senátní asistentkou a dělala velkou část práce, kterou dělá senátor. Pak jsem měla dva roky pocit, že je to málo, co dělám. To senátní místo v Ostravě bylo volné, tak jsem si říkala, proč to nezkusit. Takže jsem o tom uvažovala už před volbami, chtěla jsem kandidovat za ODS." ODS jí ovšem kandidaturu nenabídla, takže nakonec přijala nabídku strany Politika 21 Jany Bobošíkové, s níž ovšem programově ne zcela souzněla: "V programu mi přišel trochu žinantní ten bod, aby se zrušil Senát, ale pak jsem si říkala, vždyť ostatní strany mají v programech ještě větší nesmysly," říká dnes. Podzim strávila na Ostravsku volební kampaní, ale nakonec pohořela: V prvním kole dostala jen necelých deset procent hlasů a skončila až čtvrtá.


Roli "druhé dámy" vykonávala Pavla Topolánková prakticky jen několik týdnů. Na konci roku 2006 uspořádala v Kramářově vile setkání s manželkami ministrů a účastnila se návštěvy kambodžského prince. Na Nový rok 2007 šla s manželem poprvé a naposledy na tradiční novoroční oběd k prezidentovi do Lán. O několik dní později Mirek Topolánek oznámil, že od rodiny odchází. "Média hrají asi v Mirkově životě fatální roli, protože všechno řekl nejdříve do médií – a až pak mně a dětem," vzpomíná Pavla Topolánková. Následně jí bylo vedoucím úřadu vlády doporučeno, aby se neúčastnila akcí na nejvyšší úrovni. Od úřadu vlády nicméně dostala přidělené auto s ochrankou.

"To je, jako když máte s někým firmu, a když se konečně domůžete nějaké zakázky, tak vám společník řekne, já už s tebou nepočítám, protože tady mám za tebe někoho jiného," vzpomíná na těžké období Pavla Topolánková. "Ale stává se to, takže se s tím člověk musí nějak vyrovnat." Únik hledala v zahraničí, kde strávila velkou část roku 2007. Nejprve se starší dcerou projela Čínu, Tibet, Nepál a Indii, v létě se s dětmi plavila na jachtě po řeckých ostrovech a na podzim vyrazila s přáteli na Kilimandžáro a raftovat na Zambezi. Od ledna 2008 začala pracovat jako kancléřka Vysoké školy finanční a správní.


Přestože Mirek Topolánek, jemuž jeho nová partnerka porodila již v červenci 2007 syna Nicolase, usiloval o rychlý rozvod, Pavla byla proti. "Neviděla jsem důvod, proč bych se měla během

dvou měsíců rozvést, byla jsem tím překvapená a zaskočená, rozvod je obrovské trauma, obrovský stres, na to se člověk musí duševně připravit, tak jsem to odmítla." S rozvodem souhlasila až v únoru 2010. To již ale její manžel nebyl jedenáct měsíců premiérem a o dva měsíce později rezignoval i na post předsedy strany.
Pavla Topolánková dnes pracuje na Vysoké škole finanční a správní, píše pravidelné články do časopisu Lobby, hodně cestuje a těší se ze tří vnoučat. Za největší životní změnu po rozvodu označuje to, že ji přestala bavit cyklistika a propadla golfu. "Jezdit zbůhdarma, to mi připadá takové ne úplně zajímavé. Kdežto golf, to je soutěž, člověk chce vyhrát, jako když hrajete Člověče, nezlob se, a když se to daří, tak máte totální euforii, a když se to nedaří, tak je to zase úplné neštěstí." ??







Zdroj:  magazín Pátek, páteční příloha Lidových novin

 

 


Vloženo: 16. 4. 2012, autor: Pavla Topolánková ()