Na něco se manžela raději neptám
vytisknout článek
Paní Topolánková, když prezident
oznámil, že jmenuje premiérem opět vašeho manžela, měla jste radost, nebo vám
zatrnulo?
Ani jedno. Já jsem byla překvapená. Opravdu jsem to nečekala.
Proč jste to nečekala?
Byl to prostě můj několikaměsíční pocit. Já jsem se prostě domnívala, že tu
druhou možnost dostane někdo méně politicky vyhraněný, kdo by byl více
přijatelný pro ostatní strany. Asi jsem si mylně myslela, že by se tím ta
zapeklitá situace rychleji vyřešila.
A vy jste o nějaké přijatelné
osobě věděla?
Doufala jsem, že to bude žena. Třeba nějaká nestranická současná ministryně.
Bylo mi jasné, že kdyby prezident jmenoval premiérem někoho jiného z ODS než
Mirka - teď před kongresem - vyvolalo by to spekulace vně i uvnitř ODS.
Když se předseda Topolánek
dozvěděl o úmyslu prezidenta znovu ho jmenovat premiérem, s jakou náladou
přišel večer domů?
Manžel mi hned po tom, co to prezident oznámil, napsal, že to s ním prezident
nekonzultoval a že je překvapen. Domů přišel po grémiu ODS zhruba po půlnoci a
tvářil se velmi unaveně. Než šel spát, říkal, že je to pro něj těžká situace a
že sám pro sebe zvažoval, zda tu nabídku přijmout. Ale že po grémiu je už
rozhodnut, že ji přijme. Jinak řekl, že ho čeká další těžký politický úkol, a
šel spát.
Co tak myslíte, že teď bude?
Osobně se domnívám, že dojde k určité výměně ministrů. Ne pro neschopnost, ale
kvůli politické přijatelnosti, aby se usnadnila dohoda stran. Domnívám se, že
ti ministři, kteří nejvíc vadili, provokovali, budou nahrazeni jinými, přijatelnějšími
pro co nejširší politické spektrum.
Že by Ivan Langer či Vlastimil
Tlustý měli dny v ministerském křesle spočítané?
Nedovolila bych si někoho jmenovat, to není v mé kompetenci. Ale aby vláda
dostala důvěru, nebude se moci nikdo cítit ani vítězem, ani poraženým.
Budou podle vás ve vládě i
zelení i lidovci i sociální demokraté?
Aby se dohoda přetavila v koalici a vznikla vláda, která ji bude reprezentovat,
tak v ní budou zástupci jednotlivých stran.
Opakuji: i sociální demokraté?
Netuším, ale bylo by spravedlivé, kdyby byli součástí koalice. To je normální
postup i na radnicích. Osobně se domnívám, že aby ta jednání o dohodě všech
demokratických stran mohla vůbec začít, budou nejdřív vyměněni někteří ministři
za ODS. Asi by té variantě byl nakloněn i pan prezident, protože mluvil o
duhové koalici.
Proč se panu Topolánkovi do toho
znovupremiérování tak moc nechtělo? Je předsedou vítězné strany, tak musí nést
kůži na trh, ne?
On si je toho všeho samozřejmě vědom. Pokud se vyjádřil, že se funkce premiéra
vzdá, tak jen pro usnadnění průběhu jednání. Protože na rozdíl od Paroubka si
uvědomuje, že i on může být tou brzdou pro jednání. To byl ten důvod. Jinak se
mu samozřejmě do premiérování chce.
Chce se mu stejně intenzivně
jako Jiřímu Paroubkovi?
No, tomu se bohužel chce taky.
Jednal podle vás pan prezident
ukvapeně, nebo to má promyšlené?
Jsem přesvědčená, že Václav Klaus nikdy nejedná ukvapeně a vždy má vše
promyšlené.
Ale v pondělí to působilo, že
jedná i z naštvanosti.
Asi ano. Zvláštní je, že nepočkal do úterka, protože on je člověk, který
dodržuje termíny, zvláště ty, které sám zadá. Na tom vidím, že to pozadí bylo
emotivnější, než by se dalo předpokládat.
Existují názory, že se prezident
Klaus snaží o velkou koalici.
Jsou to spekulace, ale varianta je to bezesporu taky. Václav Klaus byl autorem
opoziční smlouvy, tak mu ta myšlenka asi není tak odporná, jako může být
naprosto odporná, tedy nepřijatelná, pro mého manžela a současné vedení ODS.
Slyším dobře, že zdůrazňujete -
současné vedení?
Já nemohu nic vyloučit, co udělá budoucí vedení.
Někdo chápe rozhodnutí Václava
Klause jmenovat Mirka Topolánka opět premiérem jako další potvrzení faktu, že
pan prezident nemá rád vašeho manžela.
Ano. Lze to chápat i takto.
Jaký je vlastně ten jejich vztah
ve skutečnosti?
Je to vztah korektní, především pracovní. Ale láska to určitě není.
Spekuluje se, jestli to není ze
strany prezidenta past na Mirka Topolánka...
(směje se) To se ukáže.
Doufám, že manžel Paroubkovi neustoupí
Hraje se teď i o post předsedy
ODS?
Tahle situace v tom nehraje roli. Vezměte si, že 19. listopadu se bude volit
předseda ODS, a do té doby se těžko stane něco tak převratného, aby to
ovlivnilo volbu předsedy. Důležitější pro volbu nového vedení je spíš výsledek
senátních a komunálních voleb, a ten přeje manželovi.
Paní Topolánková, kdyby to váš
manžel dotáhl až k předčasným volbám, budete ho opět podporovat i na
billboardech? Budete se na nás usmívat zase jako rodinný tým?
Samozřejmě, pokud by si to manžel přál, tak bychom ho opět podpořili. Protože
rodina je pro mě pořád prioritou.
Ale nebude to taková klamavá
reklama? Protože vy jste se na adresu manžela vyjádřila celkem ostře. Že vám
velmi dlouhodobě, cílevědomě, konstruktivně lhal. Jak potom mají voliči věřit,
že je to upřímné?
Já nevím, já říkám, že ta doba je ještě daleko, že naprosto nedovedu odhadnout,
co bude. Ale pokud by ta situace byla příznivá, pokud by se to ode mne čekalo,
tak s tím nemám problém.
Myslíte, že si váš manžel
zaslouží, aby byl pro vás stále ještě prioritou?
Tak určitě. Proč by si to nezasloužil? Žiji s ním 27 let, to se nedá jenom tak
škrtnout. Pořád je pro mě součástí rodiny a z toho vyplývá, že je prioritou.
Vždycky jste říkala, že jste
oporou manžela. Takže jste mu oporou i teď?
Tak já předpokládám, že ano.
Jak se to projevuje?
No, v podstatě pořád - jak bych to řekla - s ním hovořím. Pokud se chce na něco
zeptat, no tak já mu ráda odpovím (směje se). Prostě veškerý servis, který jsem
vykonávala jako manželka a hospodyně, vykonávám dále. Děti jsou spokojené,
zdravé. Tak trošičku to mám všechno ve svých rukou. Tak to je určitě také
podpora a opora.
Jak vám bylo, když se třeba z
řad politických rivalů vašeho manžela ozývaly hlasy na jeho adresu, že když si
neumí udělat pořádek doma, tak ho neudělá ani ve státě?
To jsem brala vysloveně jako takový mužský projev jisté mužské nezralosti. Jsou
to takové běžné pánské řeči, kterým jsem se usmála. V podstatě jsem to vůbec
nebrala vážně.
Jak řeší váš manžel rodinné
problémy? Třeba jestli se lidově řečeno zabejčí, neustoupí a jde si tvrdohlavě
za svým?
My jsme oba ve znamení Býka a naše spory řešíme takovým otevřeným způsobem.
Víte, jestli vy s ním doma
hnete? Protože v tom povolebním vyjednávání to vypadá, že s ním nikdo nehne. Je
to politický úmysl, nebo prostě taková povaha?
Záleží na zásadnosti toho sporu. Naprosto konzistentní je ve věcech, na kterých
mu velmi záleží. Abych řekla pravdu, naše domácí spory se vedou v rovině, která
není tak podstatná. A možná i proto, aby měl klid, tak je ochoten ustoupit.
A kdyby Jiří Paroubek třeba více
křičel?
Ne, ne, to je zásadní věc, kde on neustupuje.
Takže Paroubkovi neustoupí?
Domnívám se, že ne. A doufám, že ne.
Mluvíte doma o Jiřím Paroubkovi,
nebo o něm už pan Topolánek nechce ani slyšet?
No tak pokud je důvod, tak proč bychom o něm nemluvili?
No, mluví se v jejich případě o
nepřekonatelné averzi. A když jde novinář za vaším panem manželem a položí mu
dotaz na to, co řekl pan Paroubek, tak pan Topolánek většinou obrátí oči v
sloup a nechce to ani komentovat.
To chápu. Manžel prostě chce říkat svoje myšlenky a je vždy velmi pohoršen,
když po něm chce novinář, aby komentoval myšlenky někoho jiného. Speciálně pana
Paroubka. Protože to jsou myšlenky, s kterými se manžel evidentně nejméně
ztotožňuje.
Myslíte, že oni dva se mohou
spolu ještě domluvit?
Já to netuším a domnívám se, že kdyby k tomu došlo, tak by tím manžel popřel
vše, co říká, jak se chová. Těžko by to vysvětloval voličům a ve stejné situaci
by byl pan Paroubek. Lidé by to potom chápali - volte, koho chcete, my už se
nějak domluvíme.
Je ta jejich averze už taková,
že tak říkajíc přes to vlak nejede? Nebo je nějaká šance, že se dohodnou?
To není otázka jenom těch dvou lidí. To je otázka poslaneckých klubů.
Ale oni se spolu musí sejít, oni
se musí dohodnout. Vy znáte svého manžela. Myslíte, že je schopen dohody s
Paroubkem?
Tak pokud by se spolu měli dohodnout na předčasných volbách, tak zjevně by k té
dohodě mohlo dojít. Ale netuším, jaká by to byla dohoda.
Ale Jiří Paroubek předčasné
volby nechce.
Pan Paroubek je samozřejmě nechce, protože chce dostat tu svoji šanci.
A ustoupí mu v tom váš manžel?
(mlčí) Netuším. Ale myslím, že to neudělá.
Asi si manžel štěstí už tak nezasloužil
Hodně jste se o všem vzájemně
radili. Radíte se teď méně? Myslíte, že mu ty vaše rady chybějí?
Ne, to si nemyslím. Radíme se méně, ale samozřejmě, že mu říkám svoje názory.
Mám pocit, že v současné době je tak plný toho všeho, že už ani nemá chuť o tom
doma hovořit. Jako kdyby více oddělil práci a rodinu. Takže, když je teď doma,
chce poslouchat, kolik má vnučka Karolína zubů, jak hraje Tomík tenis. Ve
chvíli, kdy já začnu o politice, tak mi odpoví, že nemá chuť se o tom bavit.
Před pár týdny jste vyjádřila
přesvědčení, že vaši manželskou krizi překonáte a budete zase vytvářet ten tým,
kterým jste byli 27 let. Už jste zase ten tým?
Spíš jsem to myslela v tom smyslu, když mě k tomu neustále tlačíte, že doufám,
že naše manželství bude opět natolik silné, že ho poneseme dva, a nikoliv tři.
Asi tak jsem to myslela.
Jste už tedy ten tým o dvou?
To se zeptejte manžela. (na chvíli se odmlčí) Já se ho na tyto věci neptám, nebo
raději neptám. Prostě, kdo se moc ptá, moc se dozví.
O panu Topolánkovi jste řekla,
že je to muž, který má štěstí. Teď na podzim jste dodala, že jako by ho to
štěstí trochu opustilo, ale že se k němu může zase vrátit. Jste vy to jeho
štěstí?
Ne, to jsem tak nemyslela v žádném případě. Měla jsem pocit, že manžel opravdu
šťastně proplouval všemi politickými úskalími, a tím, že volby dopadly sto na
sto, tak tehdy jsem se vyjádřila, že jako by ho to štěstí opustilo. Protože
kdyby ho neopustilo, tak by alespoň těch 101 mandátů měl.
Můžeme se na to podívat shora,
osudově...
No, můžeme. Asi si ho už tak nezasloužil. (směje se)
Jaké ponaučení jste si z těch
posledních měsíců vzala?
Ponaučení? Já si obvykle neberu ponaučení. Všechno bych udělala znovu stejně.
Nemohla bych říct, že bych něco udělala jinak. Ponaučení - možná mi to nějak
upřesněte.
Myslím, že když člověk něco
zažije, tak to potom nějak vyhodnocuje a třeba ho to posune někam dál.
Možná jsem některé věci považovala tak dalece za stoprocentní jistotu, že jsem
pro to, aby to tak zůstalo, neudělala nic konkrétního. Vlastně jsem se s tím
setkala poprvé - že věc, kterou mohu brát jako fakt, faktem není.
Takže ponaučení zní: člověk má
mít pořád na paměti, že nic jistého nemá. A aby si to udržel, musí na tom
pracovat?
Mohla bych souhlasit s vaší interpretací.
Třeba na vztahu...
Dejme tomu na vztahu.
A myslíte, že si vzal nějaké
ponaučení pan předseda Topolánek?
Netuším. Jak znám manžela, tak ten - pochybuji, že by si bral z něčeho nějaké
ponaučení. Ne, to žertuji. Nevím.
Zdroj: Mladá fronta
Dnes